interiér šenku
Zájezdní hostinec a mlýn daroval Karel IV. roku 1348 hofmistrovi své ženy Blanky z Valoa Hugovi z Dornštejna a Křikavy. Další zmínky z té doby nejsou, ale předpokládá se, že hostinec byl spíše malá tvrz s valem a vodním tokem kolem. V té době totiž ještě neexistoval rybník Labuť.
Jistých architektonických změn doznal objekt v průběhu stavby rybníka. Roku 1492 Vladislav II. Jagelonský dal souhlas s výstavbou rybníku pánům Lvům z Rožmitála a Blatné. V té době byl hostinec upravován do podoby panské hospody, a proto místní sedláci a formani využívali spíše Drtiny, kde se hospoda držela do roku 1949.
Další zmínka o přestavbě hostince je z roku 1670, kdy exteriér zřejmě dostal dnešní podobu. Fošnové schodiště do prvního patra rovněž pochází z této doby.
Poslední zásadní přestavba proběhla v letech 1970-1978 v souvislosti se stavbou kulturního domu, který se slavnostně otevřel v roce 1972. Přestavbu dozoroval arch. Jaroslav Šoun, který se tak významnou měrou zasloužil o nynější vzhled interiéru. V roce 2009 Obec Myštice zakoupila objekt hostince od rodiny Germenisů.
hostinec U Labutě – pohled z hráze rybníka
Rybník Labuť
Roku 1492 dal král Vladislav II. Jagelonský povolení Zdeňkovi Lvu z Rožmitála a Blatné ke stavbě rybníka u Střížovic. Původní rybník se tedy jmenoval „Střížovický“ a hráz měl asi o 1 km blíže k obci Chobot. Rybníkem byla zatopená osada Zároždie (též Zároždice), která náležela ke Křikavě. Křikava byla zbořena husity a již nebyla obnovena.
Současnou hráz stavěli Krčínovci asi o sto let později. Po nějaký čas tak zde byly rybníky dva. Stará hráz byla postupně rozebrána na stavby domů a cest. Nový rybník dle svého tvaru dostal název Labuť. Rozloha 108 ha vodní plochy v délce 3 km budí opravdu respekt, Labuť je největším rybníkem Blatenska.