Zveme Vás na výlov rybníka Labuť v Myšticích ve dnech 26.-28. října 2016
Ukázka menu
Předkrm
- Rybí škvarky, pečivo
Polévky
- Dršťková
- Rybí – krémová, opečená houska
- Hovězí vývar s nudlemi
Přislíbená účast
- Kapr smažený, bramborový salát
- Kapr po blatensku – pečený na zelenině
- Amur smažený, bramborový salát
- Amur v marinádě, brambory
Snad připlavou
- Candát na másle, kmínu a soli
- Štika po Toskánsku
Strojení rybníka
Sítě používané při výlovech rybníků
Rybáři používají pro označování drobných sítí a vlastních velkých sítí termíny drobná sakovina a velká sakovina. Z drobných sítí se při výlovech používá keser, tj. síť pytlovitého tvaru připevněná na kruhovém oblouku, která slouží k přenášení a nakládání ryb. Při výlovech větších rybníků se hojně používá mechanický keser, který je schopný jednorázově vybrat a přemístit až 100 kg ryb. Z velkých sítí se při výlovech používají ploty, podložní sítě či zátahová síť nevod.
Při výlovech velkých rybníků se před výlovem provádí sháňka. Ryby, které jsou soustředěné v lovišti, se pak zaplotí pomocí plotů. Pokud se pro výlov používají podložní sítě, tak se pokládají na dno loviště den před výlovem. Rohy podložních sítí se označují tyčemi. Druhý den v časných ranních hodinách rybáři provedou buď zvednutí podložní sítě anebo zátah nevodem. Posléze se provádí zjádření sítě.
Z vylovených ryb se nejdříve dlouhými saky sbírají choulostivé doplňkové ryby, jako jsou štiky, candáti či býložravé ryby a přednostně se dávají do kádí, aby netrpěly nedostatkem kyslíku v lovišti. Teprve pak nastává výlov kaprů, kteří jsou odolnější vůči krátkodobému nedostatku kyslíku. Vlastní vylovení se provádí mechanickým keserem. Ryby jsou pak tříděny podle velikosti a přemísťovány do kádí, případně rovnou do nákladních automobilů určených k převozu ryb na sádky.
Historie
Chov ryb na Blatensku má dlouhou tradici. Rybníky společnosti byly založeny již ve středověku a jsou kromě rybochovného poslání významným krajinným prvkem a dokladem historie kraje. Některé ze současných rybníků vznikly v dříve bažinaté krajině vhodné pro stavbu rybníků velmi brzy. Udává se, že v době Karla IV. bylo nejvíce rybníků v Čechách právě v okolí Blatné a na Poděbradsku. Většina známých velkých rybníků na Třeboňsku a Hlubocku je totiž o 100 až 200 let mladší. Během doby rybníky na Blatensku stále přibývaly, k jejich rušení došlo až v 19.století. Se změnou chovatelských postupů na přelomu 19. a 20. století se znovu zvýšila rentabilita, některé rybníky byly obnoveny a rybnikářství zůstalo na Blatensku významnou součástí zemědělské výroby. Tento region dnes patří k významným jihočeským rybnikářským oblastem, kde je chov ryb dokonale propracován a tvoří součást ekonomického zázemí.
